Zazvonil zvonec, a jedné velké pohádce je konec - chce se mi říct už zase!
Tentokrát však se velké smutnění nekoná, tentokrát ne!
Ano, opět mi odešel...
Jak dlouho to vydrželo?
Rok?
Rok a dva měsíce?
No nazdar!
Na jednu stranu je to asi dobře, jelikož už byla ve vzduchu cítit příslib, že do Vánoc to nevydrží.
Je dobře, že to přišlo teď, kdy můžu začít úplně znova.
Musím za to všechno PODĚKOVAT!
I když je to teprve pár hodin...
Už teď se cítím silnější, a už teď plánuji, co a jak bude dál.
Nevěším hlavu, neb když se za něčím otáčíme příliš dlouho, spousta nových příležitostí nám uteče před očima.
Je mi fajn.
Třepe se mi žaludek, ale to má svá opodstatnění.
Cítím se volná, volnější než kdy dřív!
...co na to rict? tenhle podzim je nejakej rozchodovej. a ja o tom zacinam uvazovat taky...
OdpovědětVymazatNo je rozchodovej, a taky smutnej. Ale Věřím že bdue veseleji
OdpovědětVymazat