Skoro každý rok jsem se snažila sepsat co se mi za ten rok povedlo, co jsem dělala kde jsem byla, co se stalo zajímavého.Avšak letos v tom shonu jsem to nějak nestihla. Alespoň pro sebe. Třeba se mi to ještě podaří dát dohromady.
Jediné co se mi povedlo, bylo focení všech událostí Vánoc, klidu a pohody.
Teď už loňské Vánoce byly tak trochu zklamáním, O dárky víceméně nejde, ale člověk si nejvíce o Vánocích uvědomí, kdo mu nejvíce chybí ať chce nebo nechce.
A tak jsem jako každý rok odjela na Vánoce k našim, kde se ponejvíce hodovalo, a pak také klábosilo, atmosféra byla víc než Vánoční. Hlavně co tedy je novinkou - chodím hlídat děti mojí sousedce sem tam, aby si odpočala a odreagovala se, troufnu si říct, že dětičky mě milují, a já se s nimi vyblbnu. Takže odcházím domů tak nějak podivně spokojená. A tak nebylo ani o Vánocích vyjímkou, že jsem s nimi trávila hodně času.
Štědrovečerní večer, byl klasicky v poklidném duchu stromeček nastrojený už dopoledne. No stromeček, to co jsme měli letos, to byl spíš opravdický strom měl tak 3 metry a zabíral přísahám čtvrt obývačky. Večeře se konala asi o půl 5 a my co hladovíme celý den, abychom i bez kofoly viděli zlaté prasátko, nám to přišlo vhod.
Ještě, že jsme změnili to špatnou tradici hrachové polévky, a rybí u nás naštěstí nikdo nejí. Takže jsme povečeřeli Vývar se smaženým hráškem. A kapříka s bramborovým salátem.
Ovšem druhý svátek Vánoční, to bylo něco jiného, opět jsem si vynutila, že navařím svíčkovou, a my co ji máme jen svátečně jsme si náramně pochutnali, samozřejmě se konala včetně domácích karlovarských a houskových knedlíků.
No a pak jsem už jsem se vydala na dva dny zase hezky domů, do Ostravy. Kde jsem se zakoukala do seriálu, který už dokonce běžel v televizi, ale já takový barbar jak filmový tak seriálový, ho začal sledovat až teď - Gossip Girl. Naprosto jsem se do něj zamilovala.
Silvestrovský večer: to je snad psaní na zvláštní kapitolu... Byla jsem opět ve Frýdku, a letos konečně měly být náramné podmínky pro focení ohňostroje venku u haly, a já tam nemohla jít. Jelikož si naši přáli abychom byli na půlnoc doma. Nikdy za posledních 6 let jsem neměla tu možnost to nějak hezky vyfotit a protože u nás bývají nádherné ohňostroje, docela mě to o mrzelo. Buď jsme totiž byli daleko od haly a nikomu se v mrazu nikam nechtělo. Nebo jiný rok byla mlha a pršelo, či jiný rok jsem neměla foťák. Případně taky to nevyšlo z jiného důvodu. A letos? no letos mě to bude mrzet nejvíce, protože jsem tu možnost měla, vyšlo by i počasí, ale tužby rodičů, jsou tužby rodičů. No a samozřejmě Ostrava pořádá také ohňostroje a troufám si říct že i hezčí než Frýdek, a já zas byla na špatném místě ve špatný čas.
No a co budu povídat, po tom rozchodu, který už naštěstí přebolel, a jsem ráda že mám človíčka který mě zná a dokáže přesto se mnou kamarádit, je fajn pocit. Tak jsem se začala poohlížet po nových lidičkách, ať se mám s kým zase smát. Ale o tom až zas v jiném příspěvku :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat