Jak jsem byla zase ....

V Ostravě. No nečekaně. Byl krásný letní den, a já měla absolvovat dva pohovory, u jedné personální agentury a druhý u firmy ve které teď pracuji. No ale jelikož jsem mezi pohovory měla asi 5 hodin čas - vzala jsem sebou foťák a fotila život. Letní pohodový život. Jen škoda že já sama jsem se toulala po Ostravě v bílém oblečení, tedy bez možnosti si lehnout do trávy. 

Výletování II.

A je tu druhá část. Jelikož tam, kde jsem všude byla na skoro konci srpna, a co všechno se událo, rozhodla jsem se článek rozdělit raději nadvakrát. Aby v tom nebyl chaos, větší než už je. Najednu stranu si říkám, že poznatky a zážitky by se měla sepisovat honem, dokud má člověk v paměti ty nejpikantnější zážitky. V tomhle tom musím uznat, že obdivuji francouszkou Lenku - jednu moji čtenářku, která sepisuje jako drak i po několika měsících jeden článek. 

Výletování

Končící teploučké léto mně přimělo k tomu abych si pospíšila konečně a začala výletovat. A nečekat na nikoho až někdy pojede se mnou. Z čehož vzniklo pár zajímavých procházek, pár zajímavých výletů autem, a tak některé moc povedené fotky. No a abych udělala něco pro zdraví, tak z toho vylezlo i pár výletů na kole. Jelikož toho bylo spousta, ale mnoho už si jinak než z fotek nevzpomenu, pokusím se to tedy nějak shrnout. Bohužel toho je tolik, že se to do jednoho článku nevejde.

Nebe v plamenech

Po dnešní bouřce, která se u nás prohnala, jsem mi naskytl přímo před domem takovýhle krásný pohled :-)

Uplakaná zelená

Ostrava!!!

Tak konečně! Dočkala jsem se pořádné návštěvy Dolní oblasti Vítkovických železáren....Tři nebo dokonce více roků jsem si slibovala, že se tam zajdu podívat, a že si to tam nafotím. Sice jsem neměla moc času na focení, jelikož průvodce byl neúprosný a zavíral za námi jednu bránu za druhou. Ale i tak těch detailů, toho železa, té vůně dávno zašlé slávy:-)

Dole na fotce je k vidění již dávno tomu zavřený důl Hlubina, od kterého je do celého areálu vstup. Těžní věž, je jen kousek za branou, a je velice dobře udržovaná.

Svatební

Jak jsem fotila jednu svatbu, a jak to všechno dopadlo...


Jako svatebního fotografa si mě vybral jeden mladý pár od nás z městečka. Měla jsem ohromnou radost, ale zároveň i trochu strach, co z toho vyjde, a jestli to zvládnu. Nu což zvládla jsem to, a dost strachu opadlo, když mi sdělili, že mají ještě jednoho fotografa, hůř než na svatbě rodičů to tedy dopadnou nemohlo - ( fotografka fotila a fotila, akorát měla celou dobu zavřenou čočku na foťáku) Tady je výsledek :-)

Noc kostelů

je málo známá celorepubliková akce, které jsem se letos zúčastnila i já a Terezka. A dle mého to byla jedna z nejšílenějších nocí, co jsme podnikly.

Byl mokrý den, jasný večer, a fakt mokrá noc. Vzhledem k tomu, že byly ale otevřené kostelní věže a celkově kostely u nás ve městě, chtěly jsme to shlídnout. Notnou dávku odvahy sebou do baťůžku jsme musely přibalit, jelikož ještě před začátkem naší akce, se venku honila bouřka jako už dávno nebyla. Nicméně, jako první jsme navštívili baziliku navštívení panny Marie, jak jí teďkom říkáme, co ji ten slavný papež přejmenovaol :D Jinak zcela obyčejný Mariánský kostel, a jeho podzemní krypty s rakvemi plných kosterních pozůstatků. Skvělá podívaná, ale né pro moje oči :D

Jahodová

Poslední dobou blog trochu flákám přiznávám se. Ale ono ve spěchu se člověku fakt nechce a na rychlo něco zplácnout jen aby ostatní měli co číst? to by za nic nestálo, se moc dobře znám. Dneska jsem si udělala fakticky čas, a nafotila jsem aspoň pár snímků jahod, na které jsem dostala děsnou chuť! Málem se mi chudák foťák utopil, jak moc mi ukapávalo než jsem tohleto nafotila...Naštěstí jahůdek bylo dosti a tak jsem mohla potají ujídat :-P